PŘÍRODNÍ ČLOVĚK  v e r s u s  NATURISTA
____________________________________

„Miluji nahotu; je to nejužitečnější odpočinek těla od falešné morálky společnosti.“
Joséphine Baker
 


Ó, jak příjemné, jak osvěžující, jak blahodárné je vyjít si časně zrána na palouk či na zahradu jen tak, v celé své přirozenosti a přírodnosti, s hrnkem jasmínového čaje nebo pomerančové šťávy v ruce, pohodlně se uvelebit do trávy a cele se nechat hýčkat slunečními paprsky a ovívat čerstvým vánkem, spočívat v přítomnosti bez čehokoli, co člověka svazuje, škrtí, dusí, bez značek, bez identifikace, bez občanství, pouze sám v sobě a se sebou samým, se svým skutečným já a láskyplnou společností spřízněných bytostí, společně s nimiž může být součástí zeleného království, jehož kvetoucí zelené koberce jim hladí chodidla a životaplné věže se energicky tyčí kolkolem. Není nad takové osvobozující procitání, nad ujištění sebe sama, že člověk tak, jak byl stvořen, je tam, kde má být.

Nahota je nejpřirozenější věc, s níž se do tohoto světa rodíme. Vlivem životních okolností a v závislosti na prostředí, v němž se pohybujeme, je nám však souzeno doplnit přirozené obaly našich těl dalšími umělými vrstvami. Někdy je ošacení nutností, jindy výhodou, občas jen maskou.

PROČ SE PŘÍRODNÍ ČLOVĚK OBLÉKÁ

Existují jak užitečné, tak i společensky „nezbytné“ důvody, proč člověk po nějakém tom kusu látky sáhne.

ochrana organismu a vnějších orgánů

Tím prvním, ve zdejších klimatických podmínkách zcela logickým faktorem, který rozhoduje o tom, zda být či nebýt oděný, je počasí. Tělo potřebuje ke svému fungování přiměřenou teplotu okolo 37°C. Cítí-li člověk v zimě chlad, oblékne se, to dá rozum. Stejně tak ale naopak chrání tělo před žárem slunce při vysokých letních teplotách, který by mu mohly způsobit úžeh. Zvláštní kapitolou jsou potom ochranné pracovní oděvy v rizikových zaměstnáních.

příslušnost

Tím, do čeho se člověk obléká (do jakého druhu oblečení, jak barevně laděného a podobně) ať chce, nebo nechce, vysílá signál o tom, kdo je a na jakých vibracích funguje, což velmi usnadňuje komunikaci s ostatními spolupozemšťany v jeho dosahu.

začlenění do společnosti

Jelikož většinová společnost - vzhledem k její omezenosti způsobené dlouhodobou systémovou manipulací - není schopna v mnoha případech nahotu respektovat, oblékne se přírodní člověk raději často i tam, kde cítí, že jemu samotnému by nahému nepříjemně nebylo, přesto však by jeho počínání mohlo vyvolat nevoli či vytvořit konflikt při střetu s veřejností. Obzvláště citlivým celospolečenským tématem je nahota dospělého v přítomnosti dětí, kde si především církve a všelijaké rádoby morální instituce dávají pekelně záležet na tom, aby v lidech vyvolaly strach a obavy z možného sexuálního nebezpečí a zvou takové počínání mravním ohrožováním mládeže, div ne znásilněním. Z těchto uvedených důvodů tedy prozatím pro polosvobodného občana platí: „Nedráždi úřad nahým údem!“ ...nebo tak něco. :-)


KDY SE PŘÍRODNÍ ČLOVĚK SVLÉKÁ


Přírodní člověk, který nahotu chápe jako běžnou součást lidského bytí, ale zároveň si uvědomuje omezení, která v tomto směru společnost vytváří, šaty obvykle svléká tam, kde považuje nahotu za potřebnou či žádoucí a zároveň za relativně přijatelnou, zpravidla při relaxaci - při koupání v řece, při slunění na louce, při masážích všeho druhu, při cvičení jógy, v neposlední řadě pak pochopitelně při sexuálním aktu. Někdy pro něj může být nahota příjemnou formou duševního rozpoložení při nejrůznějších uměleckých činnostech, například při malbě obrazů, tvoření z hlíny, při moderním tanci, popřípadě při rituálním tančení kolem ohňů novoluní a podobných přírodně duchovních aktivitách. Stejně tak shledává velmi příjemným odložit šatstvo při domácích pracích jako je vaření a uklízení či při práci na zahradě. Já osobně, co by dospělý, nahý spím. A neměnil bych. Zmiňovat se o nahotě v rámci každodenní hygieny považuji za zbytečné, jelikož i nepřírodní člověk vykonává tuto běžnou činnost nahý zcela automaticky.


Nudismus, naturismus a nenásilná přirozenost


V období dospívání a rané dospělosti jsem se považoval za naturistu. To proto, že jsem od sebe odlišoval nudismus a naturismus, mylně se domnívaje, že nudista je člověk kultovně vyznávající nahotu, zatímco naturista je právě to, čemu já dnes říkám „příroďák“ neboli přírodní člověk. Před pár lety, z tehdy veřejně dostupných informací, jsem však k velkému překvapení zjistil, že naturismus je synonymem nudismu, což mě postupně vedlo k tomu, abych sám sebe a svůj postoj k nahotě jasně vyhranil a od nudismu a naturismu jej odlišil. Za nedorozumění může nejspíš nesprávný výklad latinského termínu „naturae“ (příroda), který lze ve spojení „in natura“ chápat nejen jako „v přírodě“, ale také jako „v přirozené podobě“.

Nicméně, za posledních více jak 10 let se definice naturismu v médiích neustále měnily, a to dokonce i s poznámkami, že sami nudisté a naturisté kolikrát nemají jasno v tom, jak přesně má být jejich zaměření chápáno či vnímáno.

 

Jaký je tedy rozdíl mezi nudistou/naturistou a přírodním člověkem?


1) Pro přírodního člověka není nahota účelem, nýbrž spontánním vyplynutím momentu!
2) Přírodní lidé se nikde neorganizují za účelem sdílení nahoty!

Naturisté s oblibou pořádají společné akce primárně zaměřené na společné sdílení nahoty, při nichž se předpokládá, že každý účastník takové akce se automaticky vysvleče do naha a veškeré aktivity v rámci této události bude vykonávat nahý. Nahota je tu brána jako podstata a místo konání jako prostor pro sdílení nahoty. Potřeba sdílení nahoty je pro naturisty jejich hnací silou.

Pro přírodního člověka je tou „hnací silou“ přirozenost, svoboda a souznění s přírodou. My, přírodní lidé, necítíme potřebu za každou cenu sdílet svou nahotu s někým dalším. Chceme být nazí sami pro sebe, protože je nám nahým v daný okamžik příjemně. A když už pořádáme nějakou společenskou akci, nikdy ne za tím účelem, abychom spolu za každou cenu byli nazí, přestože nahota může být součástí některé z aktivit události. V žádném případě ale není podmínkou!

Přírodní člověk je tedy, z mého pohledu, svým přístupem k nahotě jakýmsi rozumným rozhraním mezi přísně morálním (církevně etickým) stanoviskem a alternativně naturistickým extrémem, jež přirozeně vyplývá z lidské uvědomělosti.

 


Nejčastější důvody,
proč mají lidé s nahotou problém,
a  jakým způsobem se jich lze zbavit

 

Druhá část článku je v přípravě ...